zahrada / To není BIO, to je prostě domácí

zahrada / To není BIO, to je prostě domácí

• sobota 8. dubna 2017

Tajně jsem doufala, že s Martínkovým uzdravením získám zpátky větší schopnost soustředění se na psaní. Jenže v systému na mě pořád svítí patnáct konceptů. Když už přestane mozek na chvíli stávkovat, stejně postrádám volný čas. S příchodem jara se nám totiž podařilo posunout práci na skleníku zase o pár úrovní dál. A protože příroda na nikoho nečeká, věnujeme teď našemu zahradničení skoro každé odpoledne.

Skleník už je opravdu skleníkem a ne pouhou konstrukcí. Plní svou funkci a my jej budeme už „jen“ zdokonalovat. Konečně jsme přeryli všechnu půdu a dokonce máme předpěstované i první sazeničky.

Na Instagramu jsem si ovšem musela postěžovat. Momentálně máme ze skleníku šmoulí domeček. Jako naschvál měli všude v blízkém okolí vyprodanou bílou skleníkovou barvu. A na nás zbyla jaká? Modrá! Jenže nebylo na co čekat. Naštěstí tahle estetická tragédie vydrží pouhou jednu sezónu. Pokud se tedy nevrhnu dřív do jejího odstranění, jakmile v okolí opět doplní zásoby skleníkové bílé.

Když už jsem u toho Instagramu, dostanu se snad i k jádru pudla tohoto článku. S Markem milujeme domácí suroviny, respektive ovoce a zeleninu z vlastní nebo sousedovic zahrádky. Bohužel naše spotřeba je velká a zatím jsme zvládli plně pokrýt pouze naši letní spotřebu rajčat.

Martínek si navíc vloni navykl na konzumaci drobného ovoce přímo na zahradě. Jahody, maliny, ostružiny… všechno, co je možné utrhnout a hodit rovnou do pusy, představuje značku ideál. Nejednou se mi stalo, že jsem u něj nepochodila s miskou… čehokoli. Chyběl mu ten vlastní proces sběru.

No jo, jídlo... děti... dětí a jídlo. Ve světě matek jedno z předních témat diskuzního žebříčku. A co děsně frčí? BIO! On celkově nějaký ten pátek panuje na trhu velký hlad po nálepkách s kouzelným třípísmenným slovíčkem. Co na tom že BIO mrkev nutně neznamená mrkev chemií nedotknutá. Pouze má pan zemědělec omezený seznam chemie, se kterou může tuhle kouzelnou mrkvičku případně seznámit. 

A tak vznikl můj instagramový hastag #tonenibiotojeprostedomaci.

Já a Marek rozhodně nemáme naivní představy o našem domácím pěstování. Za plotem na konci zahrady je pole. Což je sice fajn z hlediska klidu od dalších potencionálních sousedů, nicméně v půdě se to projevuje. Voda z naší studny je pitná, pro kojence je však nevhodná. Stejně jako zelenina vypěstovaná z kupovaných semínek asi taky nebude úplně čistým dílem matky přírody. 

Přesto všechno se těším na první první salát ze skleníku. Nebude sice úplně BIO, ale nálepku domácí si bezpochyby zaslouží.