rozhovor / Blanka Fišerová
Uvažovala jste o napsání nějaké pohádky již dříve nebo celý nápad přišel až s objevením maminčiných dopisů?
Už jsem jednu pohádku napsala pro divadlo, ale to už je delší doba. Nápad se skutečně zrodil při pročítání maminčiných dopisů, které psala jako malá holčička z nemocnic a z léčebny v Košumberku. S tou myšlenkou jsem si pohrávala dva roky, dost jsem cestovala, navštívila Indii, setkala se s Tibeťany, s nomády, cestovala po Barmě… Některé zážitky se zhmotnily i v pohádce, když Holčička hledá svoje nožní duše…
Na facebookové stránce pohádky jsem si všimla, že se dopisy Vaší maminky inspirovala také ilustrátorka pohádky Hana Mičková. Byl to její nápad nebo Vaše přání?
Hance jsem dopisy zapůjčila, aby věděla, čím jsem se nechala inspirovat. To, že se maminčiny kresby dostanou až do knížky, byl nápad výtvarnice. Stejně jako snaha zapojit děti (i dospělé) víc do tvorby. Mohou si domalovat některé ilustrace, nebo si i jedno překvapení vystřihnout a složit… Stejně tak Alexandra Hetmarová, která vytvořila nádhernou animovanou upoutávku, naprosto intuitivně vložila do videa i fotografii maminky jako malé Holčičky. A já jsem hned věděla, že je to tak správně.
Je podle Vás psaní pro děti náročnější než psaní textu určeného primárně pro dospělé?
Já vlastně ani nevím, jestli by se to takto mělo rozlišovat, protože děti mají tak zajímavý vnitřní svět, velkou fantazii, představivost, často přemýšlejí nad věcmi, kteří jsme my dospělí už dávno někam “uklidili”…
Dala jste už přečíst/přečetla jste celou pohádku nějakému dítěti? Pokud ano, jaká byla reakce?
Zatím jen samým dospělým, kteří se mnou na projektu spolupracují, ale kteří nezapomněl na svoji dětskou duši… Čtení pro děti a jejich názory mne velmi zajímají a moc se na ně těším.
Máte s pohádkou kromě knižního vydání nějaké další plány? Osobně si dovedu představit divadelní zpracování stejně jako látkovou panenku ušitou po vzoru ilustrací.
Tajně doufám, že se mi podaří časem vybojovat pro Holčičku s kouzelnýma nohama i animovanou podobu.
Já vlastně ani nevím, jestli by se to takto mělo rozlišovat, protože děti mají tak zajímavý vnitřní svět, velkou fantazii, představivost, často přemýšlejí nad věcmi, kteří jsme my dospělí už dávno někam “uklidili”…
Dala jste už přečíst/přečetla jste celou pohádku nějakému dítěti? Pokud ano, jaká byla reakce?
Zatím jen samým dospělým, kteří se mnou na projektu spolupracují, ale kteří nezapomněl na svoji dětskou duši… Čtení pro děti a jejich názory mne velmi zajímají a moc se na ně těším.
Máte s pohádkou kromě knižního vydání nějaké další plány? Osobně si dovedu představit divadelní zpracování stejně jako látkovou panenku ušitou po vzoru ilustrací.
Tajně doufám, že se mi podaří časem vybojovat pro Holčičku s kouzelnýma nohama i animovanou podobu.
* * *