Jak jsem nosila Martínka v roce 2016
Když je muž v práci, píšeme si. Každý den. I když se na sebe zlobíme, i když nemáme náladu. Vždycky prohodíme alespoň pár slov a já mu posílám fotky. Hodně fotek. Takové ty ilustrační „mobilovky“. Často je (pře)posílám ještě bráchovi a mámě. Kdybych fotky chtěla roztřídit do nějakých kategorií, určitě by jednu z nich vytvořily „nosící“ fotky.
Doma jsem s nosítkem nachodila stovky metrů. Možná i víc. A venku? Raději nepočítat. S nosítkem a Martínkem v něm jsem nakupovala, prochodila všechna okolní pole, všechny louky. Byli jsme sami i s tátou na nejedné procházce v lese, sbírali jsme houby i jahody. S Martínkem na zádech jsem věšela a sbírala prádlo, stříhala okrasné stromky nebo zalévala zahrádku. Nosítko vozím(e) neustále v autě. Pro všechny případy.
Martínek je sice od dubna, kdy oslavil své první narozeniny, oficiálně batole, ale nosím ho pořád. Od jara do zimy, doma i venku, za deště i na sněhu. Kdykoli, kdekoli.
Doufám, že příští rok si budeme s Markem pořád psát. Denně. Kdykoli spolu nebudeme. A že se mu naposílám další desítky, stovky fotek. I těch nosících. Ačkoli se ani nenadějeme a budeme chystat pro Martínka oslavu druhých narozenin. To ale nevadí. Nošení totiž není jen pro miminka.
Martínka nosím v ergonomickém nosítku Ergobaby a moderuji dvě skupiny věnované této značce - jednu najdete na Facebooku a druhou na Modrém koníku. Přidáte se ke mně?
*****
Martínka nosím v ergonomickém nosítku Ergobaby a moderuji dvě skupiny věnované této značce - jednu najdete na Facebooku a druhou na Modrém koníku. Přidáte se ke mně?
EDIT: Skupiny již aktivně nemoderuji. Značce Ergobaby a týmu, který za ní stojí, však fandím dál.