Co nosím (když nosím M.)
Kdybyste mě potkali na ulici i v době mého nejšílenějšího módního období, nejspíš byste si mě stejně nevšimli. Stejně jako byste mě během mé práce v pražském Van Graafu poznali jen podle dlouhých vlasů a jehelníčku na zápěstí, což je takové poznávací znamení místních vizuálů.
Když pominu chuť na výrazné vzory, kterou dostanu jen několikrát do roka, dávám většinou přednost hlavně basic nebo univerzálním kouskům. Miluji šedou barvu, bílá trička a boty. Spoustu bot.Stejně jsem rozhodovala i před rokem při výběru našeho prvního nosítka. Ač se mi líbila řada vzorů, objednala jsem nakonec šedé. Typická Lucie.
Vzhledem k tomu, jaká jsem, až na ty občasné výjimky, konzerva, jak sama říkávám, na inspiraci pro ostatní bych to zrovna neviděla. Ale můžete si aspoň přidat jeden dílek do puzzle s obrázkem o mně. Mimochodem ty náušnice jsou jen mým zbožným přáním. Nejen že by mi je M. nejspíš urval i s ušima, ale hlavně mám alergii na kovy, takže o bižuterii si můžu nechat jen zdát. Aspoň ušetřím něco do rozpočtu na boty.